|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Zámek je klasickou ukázkou architektury pozdní renesance (manýrismu). Postaven byl v letech 1575 – 1583 podle jednotného projektu jako celý komplex včetně zámecké zahrdy a předzámčí, to vše obehnané hradbou a vodním příkopem. Na rozdíl od jiných renesančních památek nejde o přestavbu starší stavby (tvrze nebo hradu), ale o originální stavbu italského typu palazzo in forteca, asi stylově nejčistější severně od Alp. Zámek nechal postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, zámožný a vzdělaný šlechtic, který však proslul spíše souboji, zájmem o koně a něžné pohlaví. Autorem projektu byl Jacopo Strada, architekt a správce uměleckých sbírek na Habsburském císařském dvoře. S dcerou jana Šembery, krásnou Kateřinou panství vyženil Maxmilián z Liechtenštejna, proslulý vojevůdce a diplomat. 22. Června 1645 se zámek bráněný jen panskými úředníky, vrchnostenskými myslivci a hrstkou měšťanů ubránil velké přesile Švédských žoldnéřů, městečko ovšem bylo vyplundrováno. Lichtrenštejni přestali na zámku sídlit v r. 1685, od té doby zde sídlila jen panská správa a od r. 1720 ústřední účtárna všech Liechtenštejnských statků. Bohaté vybavení bylo odvezeno do Valtic a Lednice, vodní příkop zasypán, děla z bastionů odvezena do slévárny, odstraněna nádrž kašny a zámecká zahrada rozparcelována na zharádky pro panské úředníky. Dnes je obnoven renesanční vzhled zahrady, prohlídková trasa vede místnostmi s pozoruhodnou štukovou výzdobou a v zámku sídlí i pobočka Vyškovského muzea se zaměřením na dějiny Bučovicka. |
||
|
