Hrádek u Úštěku - to je české označení stavby, ze které se dochovaly pouze zbytky nedovolující ani přesně určit původní podobu hradu. Přesto je toto místo pro svůj tajemný ráz a romantické kouzlo oblíbeným turistickým cílem. Přitažlivosti dodává také bohatá historie, která je zvláště v počátcích hradu opředena rouškou tajemství. Návštěvníky láká rovněž poloha hradu, který se nachází v malebném údolí obklopeném lesy.
Poodhalíme-li roušku, zjistíme, že s historií Hrádku jsou spojena slavná jména českých dějin jako arcibiskupové Jan Očko z Vlašimi nebo Jan z Jenštejna. Jan Očko z Vlašimi získal Hrádek roku 1375 koupí od Hanuše z Helfenburku, čímž obohatil majetek církve. Hrádek se v majetku církve dočkal celé řady stavebních úprav, jež započaly ještě téhož roku. Z objektu se stalo mohutné sídlo s důmyslně propracovaným obraným systémem, který však majitelům stále nedával pocit jistoty. Jan z Jenštejna, který nastoupil po rezignaci svého strýce, pokračoval v budování opevnění. Úřad kancléře Václava IV. si neudržel dlouho, neboť se s ním dostal do sporu, který nakonec vyvrcholil v umučením generálního vikáře Jana z Pomuku. Jan z Jenštejna byl nucen uchýlit se do ústraní a útočištěm se mu stal právě hrad Helfenburk, který byl zpevněn novou ochrannou věží a obehnán silnou obvodovou zdí. V roce 1400 Jan z Jenštejna zemřel. Helfenburk byl krátce v moci roudnického rodu Smiřických. Bouřlivé odbodí 1. polovina 15. století přivedlo na Helfenburk další významnou osobnost, kterou byl arcibiskup Konrád z Vechty. Ten se dostal do klatby pro svůj pozitivní postoj ke čtyřem pražským artikulům. Mohlo by se zdát, že Hrádek byl místem „vyhnanců“, ale faktem zůstává, že osobnosti tak, jak jsme o nich hovořili, byly pro Hrádek velkým přínosem. Udržovaly jej jako správní sídlo s obrannou funkcí. Po smrtí Konráda z Vechty se vystřídala na Hrádku řada pánů a tyto neustálé přesuny majetku vedou k celkovému úpadku hradu. Počátkem 17. století byl Hrádek zkonfiskován rodu Sezimů a téměř vzápětí připadl jezuitům. Ti ale přesídlili z Úštěku do Liběšic, a tak Hrádek zůstal opuštěný.
Chátrající sídlo v lesích se stalo námětem obrazů grafika Ludvíka Buquoye nebo romantického básníka Karla Hynka Máchy.
Roku 1887 zahájil nový a zároveň majitel panství Josef von Schroll opravy hradu i věže a ten se pak stal jeho letním sídlem.
Toto atraktivní místo si určitě zaslouží pozornost nejen těch, kdo pátrají v hlubinách bohaté české historie a obdivovatelů památek, ale také milovníků přírody a trampingu. |
