|
|||||||||
|
|
|
||||||||||
Radnice je jedna z nejvýznamnějších památek pozdní gotiky v českých městech. Základní podobu radnice vytvořil architekt Wendel Roskopf kolem r. 1521 na místě tří měšťanských domů. V době baroka byla budova upravena podle projektu Antonia D`Alfieriho. V roce 1878 se architekt Josef Niklas pokusil vrátit radnici opět její pozdně gotickou podobu. Sály radnice dnes slouží Husitskému muzeu. V přízemí budovy je vstup do sítě podzemních chodeb, částečně zpřístupněných veřejnosti od r. 1947. Je zde umístěna expozice husitského muzeua Husité I. sál: kořeny husitství a osobnost Mistra Jana Husa. Doba vlády římského císaře a českého krále Karla IV. byla dobou rozkvětu ale také prvních příznaků velké společenské krize. Katolická církev se stávala největším pozemkovým vlastníkem v zemi a osobovala si také světskou moc. Rozpor mezi praxí života církve a mezi tím, co hlásala a co lidé znali z Bible nepředstavoval sice jediný, ale zato do očí bijící nešvar své doby. Proti němu vystupovali někteří kazatelé již na konci 14. století. Mezi ně se brzy zařadil Jan Hus z jihočeské vesnice Husinec. S Husovou dobou i s jeho osobností a dramatickým zápasem proti představitelům katolické církve seznamují exponáty v I. sále. II. sál: vznik husitského Tábora - centra nového hnutí Ti, kteří následovali Husův odkaz, hledali místo, kde by mohli realizovat svůj sen o království božím na zemi. Na vysokém ostrohu nad řekou Lužnicí vybudovali městskou pevnost, nazvanou podle biblické inspirace Hradiště hory Tábor. Model historického města, který znázorňuje stav z 18. století, dosvědčuje mohutnost opevnění Tábora. III. sál: Jan Žižka z Trocnova - neporažený husitský vojevůdce Husitství ohrožené četnými nepřáteli uvnitř i za hranicemi země nalezlo v Janu Žižkovi jedinečného obránce. Tento jihočeský zeman hluboce věřil ve své poslání Kristova rytíře. Do boje za pravdu a víru vložil veškeré své schopnosti a síly. Nikdy neodešel z bitevního pole bez vítězství a stal se symbolem nezdolnosti národa. |
||||||||||
Gotický radniční sál v 1. patře radnice je nejreprezentativnější část budovy. Slouží jako galerie, a pro výbornou akustiku jako koncertní síň, a také k různým slavnostním účelům. Je zde též umístěna jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od B. Kafky, která sloužila jako předloha pro sochu na Vítkově - největší bronzovou jezdeckou sochu na světě. Dále jsou v sále umístěny plastiky Jana Želivského od J. Lukešové, Prokopa Holého od B. Buriana a Jana Husa od K. Hladíka. |
||||||||||
V současné době se v tomto objektu nekonají žádné kulturní akce, případně nás o nich jejich pořadatel neinformoval. | ||||||||||
leden - březen: pondělí - pátek 830 - 1700 duben - říjen: denně 830 - 1700 listopad - prosinec: pondělí - pátek 830 - 1700 Jindy pouze po předchozí dohodě. Poslední prohlídka v 1630. |
||||||||||
základní 60,- Kč; slevy * 30,- Kč; rodinné 180,-- Kč Společné vstupné do vybraných objektů: základní 80,- Kč; slevy * 40,- Kč Volný vstup mají děti do 6 let a pedagogický dozor při školních exkurzích (netýká se školních výletů). *) Slevy se poskytují: hromadným návštěvám domovů a klubů důchodců, vojákům základní vojenské služby, žákům základních škol, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, studentům středních škol po předložení průkazu, že jsou studující, studentům vysokých škol po předložení studijního průkazu, členům svazu invalidů - po předložení čl. průkazu, členům ekolog. org. - po předložení čl. průkazu (zelená karta), členům mezinárodních studijních organizací po předložení mezinár. průk. (ISIM, ISIC, ITIC, ITYC), držitelům karty mládeže EURO 26, |
||||||||||
Gotický sál o rozloze 390 metrů čtverečních ke kulturním a společenským účelům, například středověkým hostinám, koncertům a pod. ve staré táborské radnici na Žižkově náměstí č.p.1 v Táboře. |
Vyhledat možnosti stravování ... |
| ||
|
|