|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Nejstarší písemná zpráva hovoří o lnářském vladykovi Oldřichu, který doprovázel v roce 1313 krále Jana Lucemburského do Itálie. Další lnářské rody: Zmrzlíci ze Svojšína, Šternberkové a Volf Novohradský z Kolovrat, který pozdvihl lnářské rybnikářství za pomoci Jakuba Krčína z Jelčan. Aleš Vratislav z Mitrovic zahájil v roce 1666 stavbu raně barokního zámku vedle původní gotické tvrze, přestavěné renezančně. Tomáš Zacheus, syn Humprechta Jana Černína z Chudenic, dokončil stavbu zámku v roce 1685 a v témže roce zde založil klášter bosých Augustiniánů. Přicházejí Küniglové, Sporckové, hrabě Thun-Hohenstein - Biskup pasovský, Lünckerové z Lutzenwicku, a poslední majitelé s modrou krví - Lilgenauové. Lnářské panství kupuje v roce 1923 Karel Bondy, a v roce 1936 pražský advokát JUDr. Jindřich A. Vaníček, kterému bylo v roce 1948 znárodněno. Do roku 1972 zámek chátrá. V letech 1972-1985 prochází rekonstrukcí a poté slouží jako rekreační a zasedací sídlo české vlády. V roce 1993 je v restituci vrácen potomkům JUDr. Vaníčka, kterých je v současnosti 17, a ti jej v roce 1999, tedy 333 let od založení zpřístupňují veřejnosti. |
||
|
