Popis - Informační centrum Loreta Rumburk o.p.s.


Jedním z charakteristických projevů nastupujícího baroka v Čechách bylo budování tzv. Loret podle vzoru „svaté chýše“ (casa santa) v italském městečku Loreto u Ancony. Zřizování Loret souviselo s obnovou mariánského kultu u nás. Podle legendy z 15. století totiž prý r . 1295 přenesli andělé z Nazareta dům, v němž bydlela P. Maria, do městečka Loreto. Nad tímto legendárním domem byl vztyčen chrám, který byl dostavěn v roce 1587. Tak vzniklo jedno z nejproslulejších poutních míst světa.
Nejstarší Loreta v Čechách byla postavena v letech 1626 – 31 za podpory hrabat Šternberků na Hradčanech. Jejími autory byli Jan Orsi a Dominik Canevalle, kteří podobně jako celá řada umělců se přidrželi renesanční italské předlohy mistra Bramante.
 
Rumburskou Loretu dal v letech 1704 – 1709 postavit majitel rumburského panství kníže Antonín Florián Lichtenštejn, jeden z nejmocnějších feudálů u nás. Je to vzácné umělecké dílo stavitele Jana Lukase Hildebrandta. Přidržuje se opět svého italského pravzoru ve výrazových prostředcích i v tematice výzdoby. Zatímco Bramante měl k dispozici kararský mramor, Hildebrandt mohl nabídnout italským mistrům, kteří měli za úkol zhotovit vnější reliéfy na motivy ze života P. Marie, jen místní pískovec. Rovněž sochy 10 Sibyl a 10 proroků, jakož i sochy na kamenné balustrádě jsou z pískovce. Jsou to charakteristická barokní díla Jana Františka Bienertha ze Schirgiswalde. Reliéfní a skulpturální výzdoba směřuje ke glorifikaci P. Marie. Pohanské věštkyně Sibyly prý byly první, které pronesly zastřené výroky a věštby o P. Marii Ježíši Kristu a předpověděly tak křesťanskou epochu. Zřetelnější svědectví o nich podali starozákonní proroci. Vedle reliéfů a soch obohacují vnější vzhled Lorety korintské polosloupy ve dvojicích s bohatými hlavicemi. Ve výzdobě se objevují i figurální motivy andělů s girlandami a nechybí ani znaky Lichtenštějnů.
 
Vnitřní zařízení:
Socha Černé Madony s dítětem je z roku 1694 a byla zhotovena v Římě. Podle italského vzoru jsou tu též makety velkých votivních svící.
Na levé straně ve zdi výklenek s dvířky zdobenými dřevořezbou na motiv zvěstování P. M. Zbytky maleb na stěnách upomínají na legendu, podle níž v italské Loretě byl do votivní svíce nasypán střelný prach, který po zapálení svíce explodoval a vážně poškodil omítku kaple.
Pod novodobým oltáříkem je umístěna hrobka.
V roce 1771 byla instalována v malé věži loretánská kaple zvonková hra. Když se časem poškodila, byla prodána do Saska.
 
Křížová chodba kolem Lorety:
Byla postavena za knížete Josefa Václava z Lichtenštejna v letech 1743 – 1749, věž roku 1753. Nástropní malby křížové chodby jsou opět motivovány životem P. Marie. Ale vlastní název a smysl křížové cesty je dán čtrnácti obrazy s výjevy křížové cesty a smrtelné úzkosti Kristovy. Do rohů křížové chodby byly umístěny 4 oltáře (nejsvětější Trojice, sv. Josefa, Pražského Jezulátka a Lurdské jeskyně).
Dvanácté zastavení křížové cesty tvoří samostatná kaple zvaná Kalvárie, k níž vedou tzv. sv. schody. V těchto schodech jsou na vyznačených místech ukryty relikvie svatých. Vystupovalo se po nich v kleče. Nad svatými schody je freska posledního soudu a triumfu Kristova kříže. Spodní část oltáře v jemné dřevořezbě znázorňuje utrpení duší v očistci. Vlevo od oltáře je pozdně gotická socha P. Marie Bolestné. Napravo od svatých schodů je ve výklenku zpodobněn Kristův žalář, vlevo podobným způsobem jeho hrob.
 
Klášterní kostel řádu kapucínského byl postaven knížetem Antonínem Floriánem Lichtenštejnem v letech 1683 – 1690. Oltářní obraz sv. Vavřince mučedníka římského (zemřel roku 258) byl zakoupen za 6 000 tolarů ve Španělsku. Velký kříž v lodi chrámové je dílem Jakuba Groha, řezbáře v Rumburku. Rovněž hlavní oltář z roku 1905 a kazatelna z roku 1906 jsou dílem rumburských řezbářů. Obraz „Obětování Krista v chrámu“ pochází od slavného Antonína Kerna, rodáka děčínského. Pod chrámem je umístěna hrobka 26 členů řádu kapucínského a několika významných osobností Rumburska.