|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Kdysi dávno byla česká země liduprázdná. Všude se rozkládaly husté lesy s nepřeberným množstvím zvěře, ptactva, ryb a jiných živočichů. Do těchto končin nikdy nevstoupila lidská noha až do doby příchodu praotce Čecha s jeho lidmi. Mocný lech se jednoho dne se svými nepohodl, a protože věděl, že na něj ve vlasti čeká odplata a samé zlo, svolal svou družinu a vydal se s ní na strastiplnou cestu. Když byli dlouhou chůzí celí utrmácení, zastavili se pod vysokou horou Řípem a když na ni vystoupili, lech promluvil ke svým druhům. "Toto je ta země zaslíbená, hojností zvěře, ptactva i sladkým medem oplývající." Když pak vůdce s nimi vybíral jméno pro ten kraj, shodli se všichni, a dali zemi jméno Čechy podle lecha jménem Čech. |
||
|
