|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Raně barokní zámek, postavený v letech 1676-1690 za Františka Karla I. Libštejnského z Kolowrat, hejtmana Markrabství moravského. Za jeho syna Norberta Leopolda a jeho syna Františka Karla II. došlo k velkolepě pojaté urbanistické přestavbě celého areálu jejímž autorem byl vynikající architekt Giovanni Santini. Zámek byl v hlavním průčelí rozšířen na obou stranách o boční křídla ukončená věžemi, mansardové střechy hl. budovy dostaly polopatrové nástavce a vikýře. Kostle Nejvyšší Trojice dostal nové průčelí orientované na hlavní osu zámeckého komplexu. V návaznosti na kostel byla vystavěna budova piaristické koleje. Dílem vrcholně barokní přestavby je i objekt jízdárny, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze. Po požáru koleje a kostela v roce 1798 byl tento opraven až za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat posledního této linie, spoluzakladatele Národního muzea jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu čítající třicetpět tisíc svazků. |
||
|
