|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Na místě dnešního zámku stávala v 15. století tvrz. V 16. století zde byl postaven panský kamenný dům, který nesl název Sychrov. V době třicetileté války patřilo svijansko - sychrovské panství vévodovi Albrechtu z Valdštejna. Na sklonku 17. století zde rytířský rod Lamottů z Frintroppu nechal vystavět barokní zámek s vysokou věží. V letech 1740 - 1820 byl majetkem Valdštejnů z mnichovohradišťské větve. Nejvýznamnější etapa pro Sychrov začíná 30. 08. 1820, kdy se novými majiteli Sychrova stali Rohanové, příslušníci staré francouzské šlechty. Zámek 2x přestavěli, nejprve do podoby klasicismu, kolem poloviny 19. století byl přestavěn v duchu novogotiky podle projektu architekta Bernarda Gruebera. Veškerou interiérovou výzdobu zámku provedli čeští řemeslníci v čele s řezbářem Petrem Buškem. V roce 1945 byl Sychrov na základě dekretu č. 12/1945 konfiskován. Od 1. 05. 1950 byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. |
||
|
