- Expozice malířství, plastiky a grafiky 14.-19. století - Představuje nejcennější exponáty těchto fondů. Základ sbírkám byl dán již v prvních letech po založení muzea a podstatně se rozšířil po roce 1945. Na počátku 80. let se podařilo vrátit do Teplic zámeckou sbírku grafických listů, obrazů a plastik, po roce 1945 rozvezených do různých míst. Zámecké prostředí ovlivnilo vzhled a charakter expozice zejména v severně orientované enfiladě pokojů, kde je vystavena kolekce rakouské, italské, francouzské a ruské školy 18. - 19. století. Portréty zachycují známé osobnosti evropského společenského života 2. pol. 18. a 1. pol. 19. století, zejména Charlese de Ligne a Karla Ludvíka Ficquelmonta, spřízněných sňatky svých dcer s Clary-Aldringeny. Z autorů uveďme J. Grassiho, A. Einsleho, J. Endera, M. M. Daffingera, F. Agricolu, E. Dubufa, K. Brjullova. Vedle portrétů je vystavena také část souboru zobrazení interiérů, považovaného za jeden z historicky a výtvarně nejcennějších v České republice. Druhá část umělecko-historické expozice malířství a plastika 14. - 18. století je prezentována v působivých klenutých prostorách jižní strany hlavního křídla. Těžiště expozice tvoří pozdně gotické umění oblasti severozápadních Čech. Deskové malířství představuje tvorbu 1. čtvrtiny 15. století až po období kolem roku 1550. V převážné většině dokládá vazbu na okruh saského malířství. Výjimku tvoří čtyři deskové malby severoitalské provenience z dílny Mistra z Roncaiette, datované 1. čtvrtinou 15. století. Uměleckou vyzrálost prokazují deskové obrazy z okruhu Hanse Hesse z cisterciáckého kláštera v Oseku. Deskový obraz se sv. Dorotou a sv. Vavřincem z období kol. r. 1520, dílo dvorního malíře Jagellonců Gandorfa Harlingera, bylo součástí oltáře určeného rovněž oseckému klášteru. Do blízkosti dílny Lucase Cranacha st. je kladen obraz Mystické zasnoubení sv. Kateřiny. Lokální rysy modifikace saských vlivů nese desková malba se sv. Janem Evangelistou a Jakubem Větším. Obraz vznikl zřejmě v blízkosti Mistra I. W. kolem poloviny 16. století. Narůstající intenzitu saských vlivů po roce 1500 dokládají také vystavené plastiky. Torzo Madona z Krupky z poslední čtvrtiny 14. století dává tušit převažující vliv českého prostředí, stejně jako Pieta z období kolem roku 1440 s doznívajícími znaky krásného slohu. V plastikách z konce 15. století a 1. poloviny 16. století je již patrná transformace saského umění v osobitou podobu plastiky severozápadních Čech.
Barokní malířství a sochařství je zde prezentováno užším výběrem zaměřeným na období 1. čtvrtiny 18. století. Obrazy přibližují rané práce A. Kerna z let 1730 - 37. Skvělý doplněk Kernovým obrazům vytváří dynamická plastika sv. Simeona F. A. Kuena z let 1713 - 1719. Početná sbírka grafických listů a kreseb je zastoupena kolekcí pohledů na Teplice z poloviny 19. století, nejslavnějšího období lázeňského města.
- Historie výroby jemné keramiky na Teplicku - Základním hybným prvkem, který podnítil v 19. století řadu zdejších podnikatelů k zakládání firem na výrobu keramiky, byla především výhodná surovinová základna. Kvalitní nadložní jíly skýtaly výchozí surovinu, hnědé uhlí z povrchových dolů palivo a nově vybudovaná železniční trať do Ústí nad Labem rychlejší styk se světem. Zdejší produkce obsáhla téměř všechny druhy jemné keramiky od figurálního a užitkového porcelánu přes ozdobnou, užitkovou a varnou keramiku po hrnčířské, zahradní a kachlářské výrobky. Značnou kapacitu výroby zaujímala severočeská specialita, teralit a siderolit. Od první manufaktury založené rodinou Huffzkých roku 1822 v ne dalekém Unčíně téměř překotně vznikají další, z pozdějšího pohledu více či méně významné podniky. Vrcholným obdobím pro řadu výrobců byl přelom století, kdy se úspěšně prezentovali i na mezinárodním poli. Zde jmenujme především nestora výroby v Trnovanech A. Stellmachera a jeho slonovinový porcelán, firmu Amphora s řadou vynikajících exponátů a továrnu podnikatele Wahlisse, zaměřenou na klasický figurální porcelán. Odborná keramická škola založená v Teplicích roku 1874 je prezentována řadou technologicky i výtvarně zajímavých výrobků. Velkoplošný keramický obklad představující řeku Rýn pochází z trnovanského domu keramika J. Strnacta a byl pracovníky muzea v roce 1982 zachráněn před demolicí.
- Expozice lázeňství - Od pradávna projevovali lidé úctu životadárné vodě a mnohá zřídla považovali za sídla nadpřirozených bytostí. K uvědomělému užívání vody při léčbě došlo v 5. století př. n. l. v řeckých chrámech zasvěcených bohu lékařství Asklépiovi. Této tématice je věnována vstupní část expozice. V dalších dvou místnostech se seznamujeme s využitím vody při hygieně, sledujeme vznik lázeňských míst u léčivých pramenů v antické a středověké Evropě a hlavní rysy dalšího vývoje lázeňství v evropském a českém prostředí. Obsahová náplň 4. a 5. místnosti se soustřeďuje na severočeský region, v němž se vyskytují téměř všechny druhy minerálních vod. Všímá si jejich využití v minulosti a současnosti a podává přehled vývoje lázní v Libverdě, Kunraticích a Mšeném. Zvláštní pozornost je věnována Lázním Bílina a Dubí v teplickém okrese. Od 6. místnosti je expozice zaměřena na historii lázní v Teplicích, jejíž počátky dokládá torzo nálezu mincí z Pravřídla z 1. - 3. století n. l. a zmínka o teplých vodách ve Vincentiově kronice, vztahující se k létům 1156 - 1164. Další doklady přibližují vývoj teplických lázní do 18. století. Instalace v 7. místnosti se týká vrcholného vzestupu teplických lázní v období od konce 18. do poloviny 19. století. Teplice tehdy patřily mezi přední evropské lázně, navštěvované mnoha významnými osobnostmi. K těm nejslavnějším patřili L. v. Beethoven a J. W. Goethe. Poslední místnost postihuje vývoj Teplic od 2. poloviny 19. století, kdy se jeho specifickým rysem stalo soužití lázní s průmyslem, do dnešní doby. Jednotlivá obsahová témata jsou předvedena dobovými vyobrazeními, modely lázeňských zařízení a staveb a mnoha autentickými předměty - jen jako příklad uvádíme keltské šperky z Obřího pramene u Duchcova, antické lékařské nástroje, měděné a dřevěné vany z Františkových Lázní a z Teplic, obsáhlý soubor keramických láhví na minerálky, lázeňské skleničky z období empiru a biedermeieru a dobové prospekty. Celou expozici prostupují umělecká díla inspirovaná tématikou vody a lázní.
- Expozice historických hodin - V předsálí rokokového sálu je umístěna expozice historických hodin ze sbírkového fondu Regionálního muzea v Teplicích. Vystavená kolekce obsahuje barokní skříňkové hodiny z 2. poloviny 18. století, pozdně klasicistní a empírové hodiny z přírodního mořeného nebo lakovaného dřeva se štíhlými alabastrovými sloupky, bohatě zlacené rámové hodiny, jež se objevují ve 40. letech 19. století. Velkou skupinu tvoří hodiny zhotovené ve 2. polovině 19. století, kdy nastupují styly napodobující renesanci, baroko, rokoko, gotiku a klasicismus. Závěr 19. století přinesl do hodinářství secesní prvky. Zvláštní skupinu tvoří lidové hodiny, vyráběné v dílnách venkovských hodinářů již od 80. let 19. stol. podle vzoru tradičních německých "Schwarzwaldek", svérázných celodřevěných hodin s lihýřem a vřetenovým krokem, vyráběných již od konce 17. století.
Numismatický kabinet seznamuje nejširší veřejnost s vývojem českého mincovnictví od počátků až po současnost. Nejstaršími vystavovanými exponáty jsou zlaté a stříbrné keltské mince ze 4. - 2. století př. n. l., nalezené na různých lokalitách v Čechách. K zajímavostem patří vystavené hromadné nálezy mincí ze sbírek Regionálního muzea v Teplicích, římské republikové denáry z 1. století př. n. l. z Libčevsi, nález více než 3000 kusů tolarů a jejich částí nalezený v 60. letech v Ledvicích u Bíliny. Numismatický kabinet byl realizován za finanční podpory České spořitelny, a.s. v Teplicích.
- Pravěké dějiny Podkrušnohoří - Expozice dokumentuje vývoj pravěkého osídlení podkrušnohorské oblasti od doby příchodu prvních zemědělců v mladší době kamenné, t.j. od 5. tisíciletí před naším letopočtem, až po první staletí našeho letopočtu, označovaná archeology za dobu římskou a stěhování národů. Sídliště a pohřebiště z mladší doby kamenné (5. tisíciletí až počátek 2. tisíciletí před n. l.) prezentuje keramika a ukázky kamenných nástrojů. Z hmotné kultury civilizací bronzového věku (2. tisíciletí až počátek 1. tisíciletí před n. l.) jsou vedle keramiky vystaveny ukázky zejména nástrojů, šperků a dalších předmětů z bronzu. V mladší době železné (4. - 2. století před n. l.) severozápadní Čechy osídlili historičtí Keltové a v době římské a v době stěhování národů (1. století před n. l. až 5. století n. l.) zde Kelty vystřídali staří Germáni. Vyspělost keltských řemeslníků dokládají nálezy z významných kostrových pohřebišť, předměty ze žárových hrobů s početnými importy z římskoprovincionálního prostředí prezentují kulturu starých Germánů.
- Slované v severozápadních Čechách - Expozice seznamuje s poznatky z archeologických výzkumů lokalit v severozápadních Čechách s důrazem na území dnešního teplického okresu, a to z období časně slovanského až počátků vrcholného středověku, tedy od 6. do 13. století. Jednotlivá témata zahrnují několik oblastí zájmu. V první řadě je prezentována expanze a usídlení Slovanů. V následujícím bloku je kladen důraz na poznatky o společenské struktuře obyvatelstva a doklady o vývoji osídlení spolu s projevy hmotné kultury od starší po pozdní dobu hradištní, tedy od 7. do 1. poloviny 13. stol. Samostatně v expozici vystupují kapitoly týkající se života na vesnici, řemesla, vzniku měst a procesu christianizace. V závěru jsou prezentovány počátky architektury na Teplicku, Duchcovsku a Bílinsku.
|
