- Lidové umění Podhorácka - Expozice je věnována lidovému umění Podhorácka (západní Morava v okolí Třebíče, Moravských Budějovic, Velkého Meziříčí a Velké Bíteše).
Všední každodenní život prostupovaly zcela přirozené prvky lidového umění - keramika, obrázky malované na spodní straně skla, české lidové broušené a ryté sklo, ručně psané a kolorované modlitební knížky, formy k pečení perníků, modrotiskové formy, části oděvu svatebního a oděvu pro všední den. Celá expozice je doplněna předměty denní potřeby jako např. hoblíky, vahami, máselnicemi, nábytek.
- Dýmky a kuřácké potřeby - Najdeme zde dýmky hliněné (17. století Anglie, Holandsko, u nás největší rozvoj v minulém století v Banské Šťiavnici, Kremnici, Kolíně a v západních Čechách), porcelánové (nejrozšířenější jsou ve střední Evropě s centry v Německu, Rakousku a Čechách) , dřevěné, které dostaly svůj název podle materiálu, ale též podle měst, kde byly oblíbeny, např. Třebíčky. Nejkrásnější jsou tzv. pěnovky, pěnové dýmky z mořské pěny. Současné dýmky se vyrábí především z kořene vřesovce stromovitého, zvaného bruyer (Proseč u Skutče). Zajímavou ukázkou jsou i zdravotní dýmky. Vedle dýmek zde můžete vidět nejrůznější kuřácké potřeby - sirky, tabatěrky, tabák, kuřácké stolky a stojánky.
- Třebíčské betlémy - Nejstarší betlémářská tvorba na Třebíčsku sahá až do poslední čtvrtiny l8.století a počátku l9.století. Zakladatelem třebíčského betlémářství se stal Pavel Papírník, který si ze služeb u rakouského vojska v Itálii za napoleonských válek dovezl tajně dvě figurky, malované na papíře a podlepené lepenkou. Ty se pak staly podnětem ke vzniku prvního malovaného betlému, jenž vytvořil Papírník spolu s malířem samoukem Václavem Hartmannem. Betlém vznikl roku l82O a je součástí expozice ZMM. Syn Václava Hartmanna František je pokládán za druhého nejstaršího průkopníka třebíčských betlémářů. Tím prvním je bezesporu Antonín Čeloud, jehož betlémem začíná prohlídka expozice betlémů v ZMM.
- Historie - Historické expozice zachycují dějiny regionu v období pravěku, středověku a novověku. Základy poznání pravěku v našem regionu položil Jaroslav Palliardi . K nejvýznamnějším lokalitám regionu patří bezesporu Hradisko u Kramolína, kde se vystřídalo osídlení mnoha pravěkých civilizací. Rozsáhlý záchranný výzkum se tu prováděl v letech 1971-1977 před zaplavením lokality vodami Dalešické přehrady. K vidění jsou v této části expozice lebka srstnatého nosorožce, stolička mamutího mláděte, nejrůznější pravěké nástroje, lidská a zvířecí plastika, keramika, šperky atd. Expozice středověkých dějin zachycuje počátky města od jeho založení (doloženo kopiemi listin z roku 1277 a 1335) až do konce třicetileté války.
Součástí této části historické expozice jsou ukázky středověkých zbrojních a uměleckých řemesel, tzv. trnavský poklad, husitské zbraně, za zmínku stojí dále popravčí meč, mučící nástroje a pouta, ukázky lidské a koňské zbroje či dvouruční meče. Navazující novověká expozice dokumentuje události období rakousko-uherské monarchie a rakouského císařství. Expozici doplňují lovecké zbraně, předměty civilní a státní moci, dva nejstarší pohledy na město. Část expozice připomíná vznik židovského ghetta a Valdštejnské majitele panství. Poslední část historické expozice je věnována řemeslně-průmyslovému vývoji města, dokumentováno je zde mimo jiné obuvnictví, jirchářství, perleťářství a strojírenství.
- Moravské vltavíny - První vltavíny na Moravě nalezl v roce 1878 u Kožichovic dr. František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia. Od této doby byly zjištěny na desítkách lokalit v okolí Třebíče, Dukovan a Znojma. Moravské vltavíny jsou svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi odlišné od více známých vltavínů jihočeských. Tyto rozdíly však nejsou tak významné, aby byly v rozporu s názorem o společném vzniku všech vltavínů v souvislosti s impaktem kosmického tělesa, které vytvořilo kráter Ries v Bavorsku. Tavenina, vzniklá v extremních teplotních a tlakových podmínkách a ochlazená ve sklo byla vymrštěna přibližně východním směrem během exploze meteoritu. Moravské vltavíny se vyskytují v různých typech usazenin. Nejkrásnější, hluboce skulpturované vltavíny pocházejí z říčních písčitých štěrků u Slavětic a Dukovan. Stáří těchto štěrků není exaktně prokázáno, většina moravských vltavínů byla nalezena ve svahových hlínách z doby čtvrtohor, které se vyvinuly na starších sedimentech obsahujících vltavíny (Třebíč, Štěpánovice, Mohelno). Největší sbírka moravských vltavínů byla postupně vybudována v Západomoravském muzeu v Třebíči. Většina sbírky je trvale zpřístupněna v expozici, umístěné v bývalé křížové chodbě benediktinského kláštera.
- Minerály a horniny Třebíčska - Expozice představuje geologické a mineralogické poměry západní Moravy. Je zpracována podle námětu významného českého geologa akademika Jaromíra Koutka, který se narodil v Třebíči. Většina území západní Moravy je tvořena různými typy rul, v nichž jsou vložky odlišných hornin - granulitů, svorů, amfibolitů, hadců, mramorů, erlanů, skarnů, eklogitů, kvarcitů aj. Nejznámější z nich je hadcové těleso u Mohelna s proslulou hadcovou stepí. Jsou to horniny velmi staré, vznikly v období svrchního proterozoika před více než 600 miliony let.
Centrální část Třebíčska zaujímá rozsáhlý třebíčský masiv tvořený syenity a žulami. Je prvohorního stáří. Jen v malé míře se na Třebíčsku vyskytují usazené horniny. Jsou to zejména třetihorní mořské sedimenty - štěrky, písky a jíly, které místy obsahují zkameněliny. Kromě toho jsou zde také čtvrtohorní usazeniny - říční náplavy štěrků a písků, obsahující často vltavíny, a větrem naváté spraše a sprašové hlíny.
Z nerostných surovin se na západní Moravě vyskytují ložiska rud i nerudných surovin. Stříbrné rudy se již ve středověku dobývaly u Jihlavy. Málo významné stříbrné doly byly také v Jemnici. V okolí Hor, Opatova, Předína, Svojkovic a Želetavy se těžilo zlato. Četná jsou také menší ložiska železných rud. Po 2. světové válce se na západní Moravě rozvinula těžba uranu (Dolní Rožínka, Bukov, Habří, Drahonín, Olší, Slavkovice, Petrovice, Jasenice).
Z nerudních surovin měla význam ložiska grafitu (Ketkovice, Čučice), mramoru a stavebního kamene. Dobýval se také živec (Dolní Bory, Cyrilov, Dolní Bobrová) a cihlářské hlíny.
- Chráněná území Třebíčska - Expozice předkládá ucelený přehled nejcennějších částí přírodního bohatství Třebíčska. Jedná se o zachovalé lokality se vzácnými druhy rostlin a živočichů a lokality geologicky významné. Území, která jsou si svým charakterem blízká, jsou spojena do následujících celků: údolí Jihlavy, koniklecové lokality, bučiny, mokřady, podhorské louky. Jednotlivě jsou zařazena chráněná území, představující další unikátnosti a klenoty přírody Třebíčska.
|
