Hrad Velhartice stojí v rekreační části oblasti Šumavy. Od roku 1978 je ve správě Památkového ústavu Plzeň, který zde provedl záchrannou rekonstrukci jednotlivých budov a opevnění.
Tento hrad byl založen a stavěn na přelomu 13. – 14. stol. a řadí se tedy mezi středověké gotické hrady. Byl vybudován jako hrad dvoupalácové dispozice bezvěžového typu na skalnatém ostrohu vypínajícím se nad říčkou Pstružnou, patrně jako rodové sídlo pánů z Velhartic Bohumilem z Budětic. Na konci 14. stol. hrad rozšířil Bušek z Velhartic o dvě další stavby – obrannou věž Putnu a gotický mohutný kamenný most, který spojoval věž s palácem hradu – Rajským domem. Bušek z Velhartic ml. se stal nejvyšším komořím krále Karla IV. a Jan Neruda o jejich přátelství píše ve své básni „Romance o Karlu IV.“.
V 15. stol. bylo vystavěno nové opevnění s věžemi, baštami a vrátnicí. Na dolním nádvoří byl vybudován pivovar a vinopalna. V této době vlastní hrad pánové z Hradce - význačnou osobností je Menhart z Hradce, který jako nejvyšší purkrabí českého království nechal tajně převést korunovační klenoty na velhartický hrad, aby tak zabránil korunovaci Jiřího z Poděbrad (klenoty zde byly od r. 1448 - 1453).
Na počátku 17. století byl hrad zkonfiskován a prodán španělskému zbohatlíkovi z 30-ti leté války Martinu de Hoef Huertovi, který na horním nádvoří mezi starými paláci nechal postavit pozdně renesanční zámecké křídlo nazývané Huertovo křídlo.
Posledním majitelem velhartického panství byl právník Josef Windischgrätz, který na Velharticích pobýval do r. 1946, pak odešel do Rakouska, protože mu byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
Zámecká část hradu byla přebudována na rekreační objekt a od 1952 až do r. 1978 složila k rekreačním účelům ROH.
Od r. 1978 byl hrad postupně rekonstruován Památkovou péčí.
Od července 1999 je hrad nově zpřístupněn veřejnosti včetně zrekonstruovaného Rajského paláce, mostu a obranné věže Putny spolu s částí zámeckého křídla, kde je nainstalována expozice na téma „Zábava, hry a volný čas v době renesance“. |
