|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Jeden z nejrozsáhlejších a bohužel v současné době také i nejvíce zanedbaných hradních areálů u nás vznikal postupně během téměř osmisetleté historie. Původně zřejmě malý lovecký hrádek či pouze dvorec moravských markrabat je v pramenech poprvé připomínán roku 1213. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká pavděpodobně až na popud krále Přemysla Otakara II. nedlouho po polovině 13. století. Mimo jiné jako místo královského dohledu nad osídlováním území vzhůru proti toku řeky Svratky. Král tu tehdy také věznil a i popravoval své význačné politické odpůrce. Velmi výrazně byl hrad - v podstatě do dnešního rozsahu – rozšířen po polovině století 14. za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno ze svých hlavních sídel. Po dobu husitských válek bylo Veveří pevnou oporou královské – tedy katolické – moci na Moravě, ale po skončení bojů je hrad a panství po několik desetiletí prakticky neustále v zástavním držení panských rodů a nakonec k roku 1536 přechází dědičně do vlastnictví pánů z Ludanic . S výjimkou hrabat ze Sinzendorfu, kterým Veveří patří téměř celé 18. století, hrad vždy poměrně rychle střídal majitele Význačné pozdně renesanční přestavby proběhly na počátku 17. století. V roce 1645 byly hrady Veveří a Pernštejn jedinými pevnostmi, které odolaly Švédům při obléhání města Brna. Sinzendorfové mění hrad na hospodářské centrum velkostatku, ale také upravují staré paláce k tehdy modernímu bydlení v téměř „zámeckém“ stylu. Bohužel v té době jsou strženy dva nejstarší přemyslovské paláce ještě ze 13. století. Po roce 1870 z iniciativy kněžny Ypsilanti je výrazně upraveno okolí hradu a na jižní stráni hradního ostrohu vzniká rozsáhlý park se dvěma skleníky. Poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří – Arnold De Forest – Bischofsheim jej prodal roku 1925 Československému státu. Velkostatek byl nadále řízen ústředím v Rosicích a hrad byl zpřístupněn široké turistické veřejnosti. V letech 1942 – 1945 bylo Veveří říšskou brannou mocí zabaveno pro potřeby jednotek SS. Tento fakt je dodnes půdou pro mnoho tajemných a temných legend a báchorek. Po válce je Veveří nakrátko opět zpřístupněno veřejnosti, ale na počátku 50.let je rozsáhlý hradní areál velmi necitlivě adaptován pro potřeby Lesnického učiliště, internátu a závodní školy práce. Po roce 1972 vzniká megalomanský projekt přestavby Veveří na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Ze stavby byla naštěstí realizována jen první etapa, a to statické zabezpečení za pomocí rozsáhlých betonových injektáží, mikropilotáží a nástřiků. I ta ovšem hrad a jeho historickou a uměleckou hodnotu těžce poškodila. Po roce 1989 byly nedokončené práce opuštěny a hrad ponechán ve velmi zoufalém stavu. Po neúspěšných pokusech o pronájem hradního areálu ke komerčnímu využití dnes probíhají rozsáhlé přípravy na celkovou rekonstrukci a znovu zpřístupnění této význačné kulturní památky. |
||
|
