|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Po celá staletí byl střediskem hospodářské moci Českého státu, byla zde centrální královská mincovna a sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. V odborné literatuře se založení Vlašského dvora klade na konec 13. století, název „Vlašský dvůr“ (podle florentských mistrů - Vlachů) je archivními prameny doložen k roku 1401. Základem mincovny byly mincovní kovárny, zvané šmitny, nacházející se kolem nádvoří a ražební síň, zvaná preghaus, kde se razily stříbrné pražské groše. Radikální přestavba na přelomu 14. a 15. století za vlády Václava IV. změnila Vlašský dvůr i na důstojné panovnické sídlo. Byl vystavěn dvoupatrový palác s reprezentačními sály, věž a kaple, pod níž byla umístěna královská pokladnice - dodnes ji připomínají okované dveře a v kamenném ostění vytesaná výstraha „Noli me tangere“ (nedotýkej se mne). |
||
|
